AKTUALITY
AKTUALITY AKTUALITY All Posts Uncategorized STAŇ SE PILOTEM! 10. 2. 2025 Přemýšleli jste někdy nad tím, že byste začali létat a je Vám více než 15 let? Pokud ano, právě pro… Číst dále 6. ROČNÍK SOUTĚŽE V PŘESNOSTI PŘISTÁNÍ 12. 10. 2024 V sobotu 12. 10. 2024 se konal 6. ročník soutěže v přesnosti přistání. Letos se zúčastnilo 15 pilotů v kategorii GLD… Číst dále 6. ROČNÍK SOUTĚŽE V PŘESNOSTI PŘISTÁNÍ 30. 9. 2024 Zdravíme všechny piloty, jako každý rok k Vám přicházíme s nabídkou kvalitní soutěže v přesnosti přistání. Bez ohledu na to,… Číst dále STAŇ SE PILOTEM! 10. 2. 2025 Přemýšleli jste někdy nad tím, že byste začali létat a je Vám více než 15 let? Pokud ano, právě pro… Číst dále 6. ROČNÍK SOUTĚŽE V PŘESNOSTI PŘISTÁNÍ 12. 10. 2024 V sobotu 12. 10. 2024 se konal 6. ročník soutěže v přesnosti přistání. Letos se zúčastnilo 15 pilotů v kategorii GLD… Číst dále 6. ROČNÍK SOUTĚŽE V PŘESNOSTI PŘISTÁNÍ 30. 9. 2024 Zdravíme všechny piloty, jako každý rok k Vám přicházíme s nabídkou kvalitní soutěže v přesnosti přistání. Bez ohledu na to,… Číst dále
ODKAZY
ODKAZY ODKAZY
HISTORIE
HISTORIE Počátky plachtění v Ústí nad Orlicí První zmínky o létání v Ústí nad Orlicí jsou z roku 1912, kdy na loukách u stodol „Na Štěpnici“ přistál Evžen Čihák. Stodoly jsou již dávno zbourány a na místě přistání je nákupní středisko, kolem kterého je postaveno sídliště. Další zmínka o leteckém dění v Ústí pochází až z roku 1928, kdy Masarykova letecká liga Olomouc učinila na stejném místě letovou ukázku své techniky. Létaly se již tehdy vyhlídkové lety – okruh Černovír, Libchavy a přes město přistání. Let stál 50,- Kč a dle dobových záznamů šlo tehdy o dost velké peníze. Přesto byl zájem obrovský. Přelomový je rok 1937, kdy i v Ústí nad Orlicí je založena odbočka MLL a její aktivní složka – plachtařský odbor. Předsedou se stal Václav Sochor, jednatelem JUDr. Petr a pokladníkem Karel Čáp. Vedoucím plachtařského odboru a zároveň náčelníkem a instruktorem se stal vojenký pilot v záloze Josef Mikuláštík, který absolvoval kurz na Rané u Loun. S partou nadšenců pak začal stavět v budově gymnázia podle výkresové dokumentace kluzák. Podle dochovaných dokumentů prvními žáky plachtařského odboru byli: Karel Mudrůněk – student, Jaroslav Koula – úředník, Ota Černý – student, Jiří Vykydal – úředník, Zdeněk Nálevka – úředník, Jaromír Kříž – pekař, Antonín Šponar – úředník, Ota Sršeň – úředník, František Kymr – odborný učitel textilní školy, Jaromíra Zajíčková – odborná učitelka, Karel Klouček – student průmyslové školy strojní. Na podzim 1937 tato skupina chtěla začít létat, ale výstavba vlastního kluzáku nepostupovala tak rychle. Proto výbor provedl sbírku a ta umožnila zakoupit od fy Sodomka z Vysokého Mýta kluzák typu Skaut Standart. A tak se tato skupina sešla 5.9. 1937 v dnešní Jilemnického ulici, kde v domě, ve kterém dnes sídlí Elektro Franc, měli uložený v garáži kluzák. Ten ručně vynesli v dílech (2x křídlo + trup na podvozku) na kopec „Kočičí hlava“, který je nad tratí Ústí nad Orlicí – Letohrad. Létalo se v místě, kde trať začíná zatáčet k Libchavám. Les zde tehdy ještě nebyl a jedinou překážku tvořila trať. Létalo se jen o nedělích. Nejprve balancovali v silnějším větru a učili se ovládat kormidla na zemi, pak „pojížděli“ po zemi pomocí gumového lana. Teprve sedmá letová neděle byla skutečně letová a bylo dosaženo letů v trvání 14 – 18 vteřin. Posouvali start čím dál výše a dosahovali délky letu kolem 30 vteřin. Tak se většině podařilo splnit zkoušku typu „A“, která vyžadovala přímočarý let v trvání nejmén 30 vteřin. Letová sezona byla ukončena 19.12. 1937. Na konci roku 1937 došlo pak v dnes již zbouraném hotelu Friml k předání výkonostních odznaků a legitimací za zkoušku „A“. Zajímavé je, že v tomto roce se aktivizovala i německá skupina plachařů z Hylvát, která měla svůj vlastní kluzák a občas létávala s českými plachtaři na „Kočičí hlavě“. V roce 1937 začala také s prvními skoky „Nebeská blecha“ pana Bíny. Pan Bína ji začal stavět v roce 1935. Nebyl však členem ústecké MLL a svoji činnost prováděl na letišti ve Vysokém Mýtě. V roce 1938 začala sezóna nebývale brzy a to již 27.2. Plahtaři létali s nově postaveným kluzákem „Zögling“, Skaut měl ještě poškozené křídlo z konce roku 1937. Všichni se snažili splnit odznak „B“, který vyžadoval nejmén 5 letů v trvání 45 vteřin. Všichni tuto podmínku splnili 24.4. 1938, kdy se létalo již z nejvyššího bodu kopce. Odznaky jim byly předány 15.5. 1938 na ústeckém náměstí, kde se křtily oba kluzáky, jak nový kluzák, tak opravený Skaut. Tím lety v roce 1938 skončily. Příčiny byly dvě – zostřená mezinárodní situace a travní porost na soukromé louce na „Kočičí hlavě“. Dva členové odešli do kurzu na Ranou pro získání podmínky „C“. Karel Klouček se vrátil jako jeho držitel „C“ a plachtařský isntruktor. Bohužel druhý člen odboru Jarda Koula zahynul na Rané při zkušebním letu, kdy se srazil s druhým kluzákem ve vzduchu. V září při záboru pohraničí došlo k tomu, že kopec „Kočíčí hlava “ se stal součástí Sudet, také ihned po obsazení Němci 16.3. 1939 byl veškerý materiál – letadla, písmenosti a finance klubu zabaveny. Josef Mikuláštík odešel přes Polsko a SSSR do Anglie, kde létal v řadách RAF. Po válce sloužil jako voják z povolání v Brně a do Ústí jen občas dojížděl. Poválečná léta – budování letiště u Pánova kříže Po osvobození se sešli plachtaři 9. července 1945 v hostinci U Malinů na ustavující schůzi Českého národního aeroklubu, který se po válce stal garantem sportovního létání. Sešlo se 30 členů a byl zvolen nový výbor ve složení ing. J. Kříž – předseda, K. Mudruněk – jednatel, O. Sršeň – pokladník, K. Klouček – náčelník, K. Bína, J. Mikuláštík, J. Hác, A. Šponar – členové výboru. Z dalších členů jsou dokumentována jména: Janeš, Jakimčík, Brožek, Mudruňka, B.+J. Rosslerové, Fišera, Boušek, Bureš, Dědour, Faltus, Čáp, Štěrba, Balous. Členové se vypravili do Lanškrouna, kde nalezli kluzák SG 38 a vybavili se truhlářskými stroji a nářadím. Gumové lano pro starty našli až v Králíkách, kde museli vysvětlit a přesvědčit místní úředníky, že to není kabel. Kočičí hlava se stala opět místem pro létání, ale terén přestával vyhovovat. Také se ukázalo, že kluzák SG 38 má zlomený zadní nosník křídla a bylo ho nutné opravit. Vzhledem k tomu, že díky drátům u želeniční trati se stávalo létání na Kočičí hlavě nebezpečné, byly lety zde ke konci roku 1945 ukončeny. V roce 1946 tak létali společně s třebovskými plachtaři na Třebovských stěnách mezi obcemi Skuhrov a Horní Houžovec. Třebovští plachtaři tehdy měli kluzáky SG 38, GB I a přidělený kluzák GB II. Motorový odbor představoval pan Bína, který začal znovu zdokonalovat svou Nebeskou Blechu. Protože létal i ve Vysokém Mýtě, zjistil, že je zde na prodej motorák Piper Cub za 80 000,- Kč. Proto před vánocemi aeroklubáci upravili louku pod hřbitovem vedle silnice na Libchavy a 22.12. 1946 zde přistál J. Mikuláštík s Piper Cubem OK-YHH. Na jaře 1947 byl přelétnut zpět na letiště ve Vysokém Mýtě. V roce 1947 zraje myšlenka na vybudování nového letiště. Nejvýhodnější se zdál pozemek u Pánova kříže. Pozemky byly obecní a byly propůjčeny zdarma k
ŠKOLA ULTRALEHKÉHO LÉTÁNÍ
ŠKOLA ULTRALEHKÉHO LÉTÁNÍ Na této stránce se vám formou otázek a odpovědí pokusíme vysvětlit všechny náležitosti, které jsou spojené s výcvikem na ultralehkých letounech. Samozřejmě že nemusíme odpovědět na vše, co vás bude zajímat. V tom případě použijte mailovou adresu nebo telefonní kontakt, který je uveden na konci stránky a neostýchejte se zeptat na cokoliv, co vás bude dalšího zajímat o leteckém výcviku. Ale můžete využít těchto kontaktů, abyste se zeptali na cokoliv, co vás zajímá o životě aeroklubu. Od kolika let se mohu přihlásit do výcviku?Pro zisk pilotního průkazu musí pilotní žák dovršit věk 16 let. Výcvik však můžete zahájit po dovršeni 15 let. Podmínkou je samozřejmě dobrý zdravotní stav potvrzený vyšetřením u leteckého lékaře.U osob mladších 18 let se požaduje písemný souhlas obou rodičů nebo zákonných zástupců. Horní hranice věku není omezena a záleží jen na zdravotním stavu. Musím se stát členem aeroklubu, pokud chci zahájit výcvik?Členství v aeroklubu není podmínkou, avšak vstup do AK Ústí nad Orlicí vám umožní poskytnutí některých služeb spojených s výcvikem bezplatně. Pokud žák není členem AK Ústí n.O., pak musí uhradit částku spojenou s režíjními výdaji spojených s výcvikem jako je využití učebny, možnost využívat zázemí AK a nedílnou součástí režijních nákladů jsou i přistávací a startovací poplatky. Jak se naučím létat?Výcvik se provádí dle schválených osnov Letecké amatérské asociace (dále v textu budeme tuto instituci nazývat LAA). Podle ní se naučíté létat rovně, zatáčet, provádět bezpečně vzlety a přistání. Část osnovy je zaměřena i na zvládnutí nouzových situací. Vyvrcholením výcviku je naučit se navigovat-vést letadlo po stanovené trati. Základní počet daný osnovou je 20 hodin a musíte ještě absolvovat 45 hodin teoretické výuky. Na jakém typu UL se provádí výcvik?Momentálně záladní výcvik na UL letounech neprovádíme. Na letišti však sídlí škola Jana Ptáčka, která provádí výcvik na Ul letounech. Typy se různí, ale většinou první krůčky absolvuje žáček na typu P220 Koala. Majitele školy můžete kontaktovat na mailu hopta@centrum.cz. Popřípadě na telefonu 775 137 237. Také můžete navštívit jeho facebookové stránky. Jak dlouho výcvik trvá?Záleží samozřejmě na docházce žáka a jeho finančních možnostech. Lze však obecně říci, že pokud máte finanční krytí a pravidelně docházíte na letiště, lze výcvik dokončit do dvou měsíců. Létání si můžete domluvit s instruktorem dle vašich časových možnost. Kolik mě bude výcvik stát?Záleží na jednotlivých sazbách leteckých škol. Celková částka pak vychází do vystavení pilotního průkazu cca na 45 000,- Kč. Samozřejmě konečná částka záleží na tom, jak vám výcvik půjde. A co po skončení výcviku?Pokud budete vlastnit pilotní průkaz, můžete dále pokračovat v létání na letounu Echo školy, které můžete využívat pro kondiční i rekreační létání. Cena je opět 2 040,- Kč/hodinu včetně pohonných hmot. K ceně je však nutné připočítat přistávací poplatky, pokud nebudete členem Aeroklubu Ústí nad Orlicí. Po ukončení výcviku se však musíte stát členem Letecké amatérské asociace, která zároveň vystavuje a vede rejstřík pilotních průkazů. Bližší informace získáte na webové stránce LAA. Je samozřejmě možné provozovat i vlastní UL letoun. Aeroklub Ústí n.O. umožňuje provoz takových UL z letiště v Ústí nad Orlicí, bližší podmínky včetně možnosti hangárování lze domluvit přímo v aeroklubu. Pokud se stanete členy AK, pak některé služby poskytované v rámci provozu vašeho UL letadla jsou zdarma nebo poskytované s výraznou slevou. Průkaz pilota UL vám také umožňuje si zapůjčit UL letoun v jiných školách, kde se však musíte seznámit s podmínkami včetně úhrady za používání techniky a zázemí školy. Co je nutné udělat pro udržení průkazu?Pouze jedenkrát za dva roky je nutné absolvovat lékařskou prohlídku u leteckého lékaře a na jejím základě je možné prodloužit průkaz u LAA za správní poplatek. Není požadováno potvrzení o náletu. Pokusili jsme se v několika otázkách a odpovědích ukázat základní výcvik na UL letounech. Pokud vás možnosti výcviku zaujaly a chtěli byste se zeptat na další podrobnosti o výcviku, pak se neostýchejte kontaktovat náš aeroklub nebo majitele letecké školy Jana Ptáčka. Rádi vám poskytneme další informace. ŠKOLA UL Na této stránce se vám formou otázek a odpovědí pokusíme vysvětlit všechny náležitosti, které jsou spojené s výcvikem na ultralehkých letounech. Samozřejmě že nemusíme odpovědět na vše, co vás bude zajímat. V tom případě použijte mailovou adresu nebo telefonní kontakt, který je uveden na konci stránky a neostýchejte se zeptat na cokoliv, co vás bude dalšího zajímat o leteckém výcviku. Ale můžete využít těchto kontaktů, abyste se zeptali na cokoliv, co vás zajímá o životě aeroklubu. Od kolika let se mohu přihlásit do výcviku?Pro zisk pilotního průkazu musí pilotní žák dovršit věk 16 let. Výcvik však můžete zahájit po dovršeni 15 let. Podmínkou je samozřejmě dobrý zdravotní stav potvrzený vyšetřením u leteckého lékaře.U osob mladších 18 let se požaduje písemný souhlas obou rodičů nebo zákonných zástupců. Horní hranice věku není omezena a záleží jen na zdravotním stavu. Musím se stát členem aeroklubu, pokud chci zahájit výcvik?Členství v aeroklubu není podmínkou, avšak vstup do AK Ústí nad Orlicí vám umožní poskytnutí některých služeb spojených s výcvikem bezplatně. Pokud žák není členem AK Ústí n.O., pak musí uhradit částku spojenou s režíjními výdaji spojených s výcvikem jako je využití učebny, možnost využívat zázemí AK a nedílnou součástí režijních nákladů jsou i přistávací a startovací poplatky. Jak se naučím létat?Výcvik se provádí dle schválených osnov Letecké amatérské asociace (dále v textu budeme tuto instituci nazývat LAA). Podle ní se naučíté létat rovně, zatáčet, provádět bezpečně vzlety a přistání. Část osnovy je zaměřena i na zvládnutí nouzových situací. Vyvrcholením výcviku je naučit se navigovat-vést letadlo po stanovené trati. Základní počet daný osnovou je 20 hodin a musíte ještě absolvovat 45 hodin teoretické výuky. Na jakém typu UL se provádí výcvik?Momentálně záladní výcvik na UL letounech neprovádíme. Na letišti však sídlí škola Jana Ptáčka, která provádí výcvik na Ul letounech. Typy se různí, ale většinou první krůčky absolvuje žáček na typu P220 Koala. Majitele školy můžete kontaktovat na mailu hopta@centrum.cz. Popřípadě na telefonu 775 137 237. Také můžete navštívit jeho facebookové stránky. Jak dlouho výcvik trvá?Záleží samozřejmě na docházce žáka a jeho finančních možnostech. Lze však obecně říci, že pokud máte finanční krytí a pravidelně docházíte na
PARAŠUTISTICKÁ ŠKOLA
PARAŠUTISTICKÁ ŠKOLA Na této stránce se vám formou otázek a odpovědí pokusíme vysvětlit všechny náležitosti, které jsou spojené s výcvikem pro seskok padákem. Samozřejmě že nemusíme odpovědět na vše, co vás bude zajímat. V tom případě použijte mailovou adresu nebo telefonní kontakt, který je uveden na konci stránky a neostýchejte se zeptat na cokoliv, co vás bude dalšího zajímat o para výcviku. Ale můžete využít těchto kontaktů, abyste se zeptali na cokoliv, co vás zajímá o životě aeroklubu. 1. Od kolika let se mohu přihlásit do výcviku? Podmínkou je dosažení 15 let věku. Samozřejmostí je dobrý zdravotní stav potvrzený vyšetřením u leteckého lékaře. U osob mladších 15 let se požaduje písemný souhlas obou rodičů nebo zákonných zástupců. Podpisy musí být ověřené, buď u státní orgánu – např. Městského úřadu nebo ho může ověřit vedoucí parašutistické školy. Horní hranice věku není omezena a záleží jen na zdravotním stavu. 2. Jak probíhá výcvik? Seskoky základního výcviku jsou pořádány formou tří až čtyřdenních soustředění. Termíny kurzů nejsou přesně určeny. Pořádají se podle zájmu cvičenců. Začíná se teoretickou částí, kde se naučíte teorii řízení padáku a to, jak bude seskok prakticky vypadat. Po teoretické přípravě následuje praktická příprava na trenažérech. Poté už následuje seskok z letadla. 3. Z jakého letadla se seskoky provádějí? Seskoky se provádějí z letounu L-60 Brigadýr, který je určen pro 3 parašutisty. Během seskoků v základním výcviku jste doprovázeni až do seskoku zkušeným instruktorem, který vám pomůže správně vyskočit. Pro snadný výskok je letoun vybaven širokou stupačkou, která vám umožní snadný výskok. 4. Z jaké výšky se seskoky provádějí? Seskoky se provádějí z výšky 1000 – 1200m nad terénem. 5. Kolik seskoků je v ceně kurzu? V ceně kurzu jsou 2 seskoky. 6. Dají se dokoupit další seskoky? Samozřejmě je jen vaší věcí, kolik seskoků podniknete. Každý další seskok je prováděn za stejných podmínek – tedy s doprovodem zkušeného instruktora. 7. Kolik je tedy základní cena kurzu? Cena kurzu se mění v závislosti na ceně paliva a ostatních vstupech. Informace o aktuálních cenách získáte od Markéty Pirklové, která zajišťuje administrativu základních výcviků – kontakt viz. níže. V ceně kurzu není zahrnuta lékařská prohlídka. 8. Na jakých typech padáku se seskok provádí? Jde o padáky typu křídlo -jejich výrobní značka je MARS 291. V sadě pro základní výcvik je i přilba a výškoměr – to vše vám zapůjčíme. 9. Zajišťujete i tandemové seskoky? V současné době tandemové seskoky v našem aeroklubu neprovádíme. 10. A mohu pokračovat po skončení základních seskoků v parašutismu? To je zcela samozřejmé. Musíte se však stát členem Aeroklubu Ústí nad Orlicí či jiného parašutistického klubu. Vyžití záleží jenom na vás. Můžete skákat jen tak pro radost, nebo se věnovat některé z parašutistických disciplín. Více informací o pokračovacím výcviku vám rádi sdělí naši instruktoři. Je nutné počítat s tím, že si budete-li se chtít parašutismu věnovat je třeba pokračovat ve výcviku až do dosažení kategorie opravňující k samostatnému skákání. Aeroklub Ústí nad Orlicí zajišťuje zapůjčování sportovních padáků pro začínající sportovce. Pokusili jsme se v několika otázkách a odpovědích ukázat problematiku seskoků padákem. Pokud vás možnosti výcviku zaujaly a chtěli byste se zeptat na další podrobnosti o výcviku, pak se neostýchejte kontaktovat Markétu Pirklovou – pirklova.lkuo@seznam.cz nebo 739684213. Ráda vám vaše dotazy zodpoví. PARA ŠKOLA Na této stránce se vám formou otázek a odpovědí pokusíme vysvětlit všechny náležitosti, které jsou spojené s výcvikem pro seskok padákem. Samozřejmě že nemusíme odpovědět na vše, co vás bude zajímat. V tom případě použijte mailovou adresu nebo telefonní kontakt, který je uveden na konci stránky a neostýchejte se zeptat na cokoliv, co vás bude dalšího zajímat o para výcviku. Ale můžete využít těchto kontaktů, abyste se zeptali na cokoliv, co vás zajímá o životě aeroklubu. 1. Od kolika let se mohu přihlásit do výcviku? Podmínkou je dosažení 15 let věku. Samozřejmostí je dobrý zdravotní stav potvrzený vyšetřením u leteckého lékaře. U osob mladších 15 let se požaduje písemný souhlas obou rodičů nebo zákonných zástupců. Podpisy musí být ověřené, buď u státní orgánu – např. Městského úřadu nebo ho může ověřit vedoucí parašutistické školy. Horní hranice věku není omezena a záleží jen na zdravotním stavu. 2. Jak probíhá výcvik? Seskoky základního výcviku jsou pořádány formou tří až čtyřdenních soustředění. Termíny kurzů nejsou přesně určeny. Pořádají se podle zájmu cvičenců. Začíná se teoretickou částí, kde se naučíte teorii řízení padáku a to, jak bude seskok prakticky vypadat. Po teoretické přípravě následuje praktická příprava na trenažérech. Poté už následuje seskok z letadla. 3. Z jakého letadla se seskoky provádějí? Seskoky se provádějí z letounu L-60 Brigadýr, který je určen pro 3 parašutisty. Během seskoků v základním výcviku jste doprovázeni až do seskoku zkušeným instruktorem, který vám pomůže správně vyskočit. Pro snadný výskok je letoun vybaven širokou stupačkou, která vám umožní snadný výskok. 4. Z jaké výšky se seskoky provádějí? Seskoky se provádějí z výšky 1000 – 1200m nad terénem. 5. Kolik seskoků je v ceně kurzu? V ceně kurzu jsou 2 seskoky. 6. Dají se dokoupit další seskoky? Samozřejmě je jen vaší věcí, kolik seskoků podniknete. Každý další seskok je prováděn za stejných podmínek – tedy s doprovodem zkušeného instruktora. 7. Kolik je tedy základní cena kurzu? Cena kurzu se mění v závislosti na ceně paliva a ostatních vstupech. Informace o aktuálních cenách získáte od Markéty Pirklové, která zajišťuje administrativu základních výcviků – kontakt viz. níže. V ceně kurzu není zahrnuta lékařská prohlídka. 8. Na jakých typech padáku se seskok provádí? Jde o padáky typu křídlo -jejich výrobní značka je MARS 291. V sadě pro základní výcvik je i přilba a výškoměr – to vše vám zapůjčíme. 9. Zajišťujete i tandemové seskoky? V současné době tandemové seskoky v našem aeroklubu neprovádíme. 10. A mohu pokračovat po skončení základních seskoků v parašutismu? To je zcela samozřejmé. Musíte se však stát členem Aeroklubu Ústí nad Orlicí či jiného parašutistického klubu. Vyžití záleží jenom na vás. Můžete skákat jen tak pro radost, nebo se věnovat některé z parašutistických disciplín. Více informací o pokračovacím výcviku vám rádi sdělí naši instruktoři. Je nutné počítat s tím, že si
PLACHTAŘSKÁ ŠKOLA
PLACHTAŘSKÁ ŠKOLA Na této stránce se vám formou otázek a odpovědí pokusíme vysvětlit všechny náležitosti, které jsou spojené s výcvikem na kluzácích. Samozřejmě že nemusíme odpovědět na vše, co vás bude zajímat. V tom případě použijte mailovou adresu nebo telefonní kontakt, které jsou uvedeny na konci stránky a neostýchejte se zeptat na cokoliv, co vás bude dalšího zajímat o leteckém výcviku. Ale můžete využít těchto kontaktů, abyste se zeptali na cokoliv, co vás zajímá o životě aeroklubu. Kdy se mám přihlásit do výcviku?Přihlásit do výcviku se můžete kdykoliv během roku. Nejvýhodnější je se však přihlásit v měsících leden-únor. Proč tento termín? Jde o to, že plachtaři rozeznávají tzv. plachtařskou sezónu. Ta začíná v jarních měsících daného roku a trvá prakticky do jeho kalendářního konce, i když nejvýhodnější měsíce pro plachtění jsou březen – září, kdy jsou výhodné tzv. termické podmínky, které zaručují vznik stoupavých proudů, které jsou pro plachtařské létání důležité. Ostatní měsíce do konce roku jsou pak využity ke kondičnímu létání, dokončení základního plachtařského výcviku. Mnohdy se létá i na sněhu. V zimních měsících leden a únor probíhá příprava na jarní a letní provoz. Probíhá i teoretická příprava, kterou musíte před započetím výcviku absolvovat. Zahájení výcviku ihned na jaře pak dává možnost dokončit základní (časově nejnáročnější část) výcvik do konce roku – tedy během jedné plachtařské sezóny. Co je to teoretická příprava?V rámci teoretické přípravy vás zkušení instruktoři a starší piloti seznámí proč se vlastně udržíte ve vzduchu, získáte základní znalosti z letecké meteorologie, stavby letadel. Nedílnou částí přípravy je i seznámení s leteckými předpisy. I ve vzduchu, stejně jako na silnici, platí pravidla, která je nutno dodržovat pro bezpečný provoz. Nedílnou součástí je i tzv. pozemní příprava. V této části školení se naučíte teoreticky ovládat letadlo, teoreticky se naučíte, jak létat rovně, jak zatáčet, jak vzlétat a přistávat atd. Teoretická příprava probíhá většinou během dvou až tří víkendů v učebně na letišti. A kdy začnu létat?Vše záleží na klimatických podmínkách. V našich podmínkách se začíná létat na konci března až začátku dubna. V té době i vy zahájíte lety ve dvojím s instrukotrem. Pokud se přihlásíte během již běžící sezóny, pak musíte počítat s tím, že 3-4 týdny bude probíhat vaše teoretická příprava, než poprvé vzlétnete. Většinou však instruktoři s vámi provedou během tohoto přípravného období několik letů, abyste na vlastní kůži mohli zakusit pocit z létání. Kdy budu létat sám?Odpověď na tuto otázku je poněkud složitější. Naučit se bezpečně řídit letadlo je základním předpokladem Vašeho prvního samostatného letu. Celým základním výcvikem vás bude provázet instruktor plachtařské školy. Ten je odpovědný nejen za Vaši teoretickou přípravu, ale i výcvik. Instruktoři základního výcviku patří mezi nejzkušenější, protože na jejich přístupu bude záležet, jak se naučíte létat. Ten také rozhodne, kdy jste na takové úrovni létání a zda máte prolétanou osnovu výcviku tak, že vás může přezkoušet inspektor na solo let. Pokud se budete pravidelně účastnit letových provozů během víkendů, pak můžete počítat, že na vaše první samostatné lety se dostanete v měsíci červnu, ale opravdu záleží na tom, jak zvládnete řízení kluzáku. Co je to plachtařská osnova?Během výcviku plní pilot-žák lety podle osnovy, která je sestavena tak, že se postupuje od zvládnutí jednoduchých pilotážních prvků ke složitějším. osnova je rozdělena do 15 úloh: Seznamovací let (D,A) Nácvik rovného letu a zatáček (D,A,N) Nácvik vybírání spirál, skluzů, letů na mezních rychlostech (D,A) Vzlety, lety po okruhu a přistání (D,A,N) Opravy vadných přistání (D,A,N) Přistání do omezeného prostoru, řešení mimořádných případů za letu (D,A,N) Nácvik řízení vzletu v aerovleku, uvádění a vybírání pádů, vývrtek a nezvyklé polohy za letu(D,A) Přezkoušení před samostatným letem (D,A,N) První samostatný let(S,A,N) Samostatná přistání do omezeného prostoru (D,A,N) Nácvik ustřeďování ve stoupavých proudech (D,A,N) Samostatné termické lety v okolí letiště (S,A) Cvičný navigační let po stanovené trati za využití termických proudů(D,A) Samostatný přelet po stanovené trati o délce 50 km s přistáním na cizím letišti (D,A,N) Každá tato úloha má minimální počet vzletů pro její splnění, avšak konečný počet určuje vždy instruktor, který rozhoduje o tom, zdali jste úlohu zvládli tak bezpečně, že můžete přejít k plnění další úlohy, které je vždy pilotážně náročnější. Tak je zajištěna bezpečnost výcviku a také to, že po skončení výcviku budete plně pilotážně ovládat kluzák. Co znamenají písmena A,N, D a S v závorkách za jednotlivými úlohami?Písmeno A značí vzlet aerovlekem – tedy do vzduchu se dostanete pomocí vleku za motorovým letadlem, písmeno N značí vzlet pomocí navijáku . Písmeno D označuje lety ve dvojím řízení tedy s instruktorem, písmeno S pak samostatné – solo lety. Abychom předešli další otázce, trochu se zmíníme o odlišnosti navijákového a aerovlekového provozu. Navijákový provoz je organizačně náročnější a je potřeba nejméně 5 osob k tomu, aby se mohl zahájit. Proto je výhodou, když se vytvoří parta 4-5 žáků, kteří si pak vystačí při jeho organizaci. Lety po startu navijákem jsou kratší, a proto je potřeba více vzletů k tomu, abyste danou úlohu zvládli. Po přistání se také kluzák musí dotlačit zpět na místo vzletu – na lano, aby se připravil na další vzlet. Aerovlekový provoz je méně náročnější, pro jeho zahájení stačí i 3 osoby. Také je méně fyzicky náročnější, protože pokud žák přistane do vyznačeného prostoru, pak může znovu vzlétnout prakticky z místa, kde se kluzák zastavil. Lety jsou také delší a je potřeba méně vzletů ke zvládnutí úlohy. Při výcviku z navijáku se také naučíte létat aerovleky ještě v základním výcviku, při aerovlekovém výcviku navijákové vzlety necvičíte a na naviják se můžete přeškolit až po skončení základního výcviku. Zdálo by se, že aerovlekový výcvik je tedy výhodnější. Odpověď je ano, ale je zde základní otázka a to je otázka ceny výcviku. Kolik mě bude výcvik stát?Tak toto je pro mnohé základní otázka. Záleží hlavně na dvou okolnostech – druh výcviku, doba výcviku. Probereme je postupně s jednotlivými částkami. V závěru pak zhodnotíme celý výcvik z finančního hlediska. Na každém záleží, pro jaký druh výcviku se rozhodne, zda pro aerovlekovou osnovu nebo navijákovou. Při aerovlekové osnově si musíte uvědomit, že platíte i hodiny na motorovém letounu, který vás dostává do vzduchu.
ŠKOLA
LETECKÁ ŠKOLA Jak začít s létáním? Informace o leteckém a parašutistickém výcviku Chcete zažít nezapomenutelné zážitky při letu nad českou krajinou nebo při seskoku z výsadkového letounu? Žádný problém! Pokud váš zdravotní stav je na odpovídající úrovni, pak můžete využít některou ze škol ústeckého aeroklubu. Základní informace získáte na této stránce. Pokud si vyberete některý z leteckých sportů, stačí vybrat příslušnou školu v horní liště a můžete se seznámit s podrobným návodem jak postupovat, včetně kontaktů na odpovědné členy aeroklubu, od kterých se dozvíte ještě více podrobností, včetně finanční náročnosti výcviku. Můžete si s nimi také domluvit návštěvu na ústeckém letišti. V žádném případě není výcvik omezen horní věkovou hranicí, rozhodující je zdravotní stav. Dolní hranice pro zahájení výcviku pro výcvik na kluzácích není stanvena, ale první let solo můžete vykonat nejdříve po dosažení věku 14 let. Pilotní průkaz pro kluzáky obdržíte v den 16. narozenin. To vám však po dosažení věku 14 let nebrání létat samostatně termické lety včetně přeletů na žákovský průkaz. Jediné omezení je, že stále musíte být dozorováni instruktorem. U ultralehkých letadel je hranice pro zahájení výcviku věk 15 let a samostatné lety a průkaz pilota UL můžete získat ve věku 16 let. Pro parašutisty platí hranice věk 15 let pro první seskok. Aeroklub Ústí nad Orlicí v současnosti provozuje tři školy: plachtařskou školu parašutistickou školu školu ultralehkého létání Co je pro všechny společné? Každý kdo se chce věnovat leteckému sportu musí splňovat tzv. Zdravotní způsobilost II. stupně. Lékařskou prohlídku provádějí specializovaní lékaři pověření Ústavem leteckého zdravotnictví. Jejich seznam je zveřejněn například na stránkách Úřadu pro civilní letectví. Druhým požadavkem, který však platí pouze pro plachtařskou školu, je trestně právní bezúhonost. Tu musíte prokázat výpisem z trestního rejstříku. Možná se bude zdát někomu tento požadavek diskriminační, ale není to náš výmysl, jedná se požadavek dozorčích orgánů v civilním letectví. U osob mladších 18 let je nutný souhlas rodičů pro provádění praktického výcviku. Tento požadavek platí pro výkon jakéhokoliv leteckého sportu. Ostatní požadavky jednotlivých škol, včetně finační náročnosti výcviku se výrazně liší. Proto navštivte stránky jednotlivých škol, kde získáte podrobnější informace. Specifický je výcvik na motorových letadlech, který je také možno v ústeckém aeroklubu provádět. Jestliže máte tedy zájem o tento druh výcviku, pak navštivte nabídku Plachtařská škola, kde jsou zveřejněny detaily pro motorový výcvik. Pro plachtařský výcvik je také velmi vhodné se seznámit se Stanovami Aeroklubu, protože tento druh výcviku můžete provádět pouze jako člen Aeroklubu Ústí nad Orlicí. Pro para výcvik či pro výcvik na ultralehkých letounech není členství nutné, ale pokud se rozhodnete stát členy aeroklubu, můžete již využívat některé služby ve snížené sazbě, nebo zcela zdarma. Členství v aeroklubu je také otevřeno pro členy, kteří nechtějí být zařazeni v žádném z odborů aeroklubu, ale chtějí se zúčastnovat života na letišti. Práva a povinnosti členů jsou přesně uvedeny ve Stanovách. Formulář přihlášky do Aeroklubu Ústí nad Orlicí si stáhněte zde – prihlaska.zip. LETECKÁ ŠKOLA Jak začít s létáním? Informace o leteckém a parašutistickém výcviku Chcete zažít nezapomenutelné zážitky při letu nad českou krajinou nebo při seskoku z výsadkového letounu? Žádný problém! Pokud váš zdravotní stav je na odpovídající úrovni, pak můžete využít některou ze škol ústeckého aeroklubu. Základní informace získáte na této stránce. Pokud si vyberete některý z leteckých sportů, stačí vybrat příslušnou školu v horní liště a můžete se seznámit s podrobným návodem jak postupovat, včetně kontaktů na odpovědné členy aeroklubu, od kterých se dozvíte ještě více podrobností, včetně finanční náročnosti výcviku. Můžete si s nimi také domluvit návštěvu na ústeckém letišti. V žádném případě není výcvik omezen horní věkovou hranicí, rozhodující je zdravotní stav. Dolní hranice pro zahájení výcviku pro výcvik na kluzácích není stanvena, ale první let solo můžete vykonat nejdříve po dosažení věku 14 let. Pilotní průkaz pro kluzáky obdržíte v den 16. narozenin. To vám však po dosažení věku 14 let nebrání létat samostatně termické lety včetně přeletů na žákovský průkaz. Jediné omezení je, že stále musíte být dozorováni instruktorem. U ultralehkých letadel je hranice pro zahájení výcviku věk 15 let a samostatné lety a průkaz pilota UL můžete získat ve věku 16 let. Pro parašutisty platí hranice věk 15 let pro první seskok. Aeroklub Ústí nad Orlicí v současnosti provozuje tři školy: plachtařskou školu parašutistickou školu školu ultralehkého létání Co je pro všechny společné? Každý kdo se chce věnovat leteckému sportu musí splňovat tzv. Zdravotní způsobilost II. stupně. Lékařskou prohlídku provádějí specializovaní lékaři pověření Ústavem leteckého zdravotnictví. Jejich seznam je zveřejněn například na stránkách Úřadu pro civilní letectví. Druhým požadavkem, který však platí pouze pro plachtařskou školu, je trestně právní bezúhonost. Tu musíte prokázat výpisem z trestního rejstříku. Možná se bude zdát někomu tento požadavek diskriminační, ale není to náš výmysl, jedná se požadavek dozorčích orgánů v civilním letectví. U osob mladších 18 let je nutný souhlas rodičů pro provádění praktického výcviku. Tento požadavek platí pro výkon jakéhokoliv leteckého sportu. Ostatní požadavky jednotlivých škol, včetně finační náročnosti výcviku se výrazně liší. Proto navštivte stránky jednotlivých škol, kde získáte podrobnější informace. Specifický je výcvik na motorových letadlech, který je také možno v ústeckém aeroklubu provádět. Jestliže máte tedy zájem o tento druh výcviku, pak navštivte nabídku Plachtařská škola, kde jsou zveřejněny detaily pro motorový výcvik. Pro plachtařský výcvik je také velmi vhodné se seznámit se Stanovami Aeroklubu, protože tento druh výcviku můžete provádět pouze jako člen Aeroklubu Ústí nad Orlicí. Pro para výcvik či pro výcvik na ultralehkých letounech není členství nutné, ale pokud se rozhodnete stát členy aeroklubu, můžete již využívat některé služby ve snížené sazbě, nebo zcela zdarma. Členství v aeroklubu je také otevřeno pro členy, kteří nechtějí být zařazeni v žádném z odborů aeroklubu, ale chtějí se zúčastnovat života na letišti. Práva a povinnosti členů jsou přesně uvedeny ve Stanovách. Formulář přihlášky do Aeroklubu Ústí nad Orlicí si stáhněte zde – prihlaska.zip.
UL
UL ODBOR K rozvoji ultralehkého létání došlo masivně po roce 1989. Majitelem letadla se mohla stát soukromá osoba, což před rokem 1989 nebylo v ČSSR možné. Vznikla nová kategorie letadel, kterou dnes známe pod zkratkou SLZ = sportovní létající zařízení. Záštitu nad touto kategorií převzala LAA ČR – tedy Letecká amatérská asociace České republiky. Otevřely se tak dveře pro amatérskou stavbu kategorie ultralehkých letadel. I na letišti v Ústí skupina amatérských stavitelů zakoupila od ing. Olšanského stavebnici UL letadla D7 Straton. Tak se Vladimír Matějů, Jaroslav Markl, Miloš Mládek a Karel Faltus ml. stali majiteli prvního soukromého letadla na našem letišti. Po večerech dávali letadlo dohromady v truhlárně podniku Perla. Dozor měl pan Kovanda a zálet provedl 17.7 . 1993 Jiří Unzeitig. První let však provedl Jan Ptáček 5.7. 1993. Možnost létat na Stratonu využila i řada aeroklubových pilotů. Další možností, jak létat v Ústí nad Orlicí ultralehké letadlo, bylo zapůjčení UL Gryf od dnes již neexistujícího podniku Slovair. V roce 1995 z iniciativy členů ústeckého aeroklubu Pavla Urbana, Karla Faltuse st. a Miloše Mládka byl zahájen vývoj a výroba motorizovaného UL kluzáku UFM 13 Lambáda. V roce 1997 byla potom založena firma Urban Air s.r.o., která pokračovala ve vývoji a výrobě UL letadel odvozených od původního projektu. Postupně tak vznikly typy UFM 11, dále UFM 10 Samba a z ní odvozená Samba XXL. Do dnešních dní bylo vyrobeno celkem 250 kusů UL letadel Lambáda a Samba. Ing. Petr Bezděk získal na MS a ME UL letadel, které se konalo v Ústí nad Orlicí, na tomto typu zlatou a stříbrnou medaili. V současnosti patří UL letadla k nejvíce zastoupeným typům na našem letišti. V hangáru najdete: EV-97 Eurostar, UFM 13 Lambáda, Samba XXL, Phoenix, Dynamic, Bristell, P92-Echo, Podešva-Chico, Groppo atd… Aby měli vlastníci UL kde hangárovat, postavili v areálu letiště vlastní hangár. Vzhledem ke stále se zvyšujícím nárokům na údržbu klasické letecké techniky i cenové náročnosti se i ústecký aeroklub rozhodl ke kroku prodat vlečný letoun Z-226 MS a přejít pro vleky kluzáků na letoun EV-97 Eurostar. To výrazně snížilo cenové náklady pilotů kluzáků na vzlety do termického počasí i pro výcvik. Eurostar slouží i ke kondičnímu létání a patří mezi nejvíce vytěžována letadla našeho aeroklubu. V současnosti aeroklub neprovozuje UL školu, ale na letišti sídlí firma Jana Ptáčka AirTraining, která se stará o výchovu nových pilotů UL letadel. Mnozí z absolventů této školy přecházejí do ústeckého aeroklubu, aby pokračovali v létání jako členové. Pokud se chcete seznámit blíže s výcvikem na UL letadlech, navštivte FB Jana Ptáčka, kde se dozvíte více informacÍ. UL ODBOR K rozvoji ultralehkého létání došlo masivně po roce 1989. Majitelem letadla se mohla stát soukromá osoba, což před rokem 1989 nebylo v ČSSR možné. Vznikla nová kategorie letadel, kterou dnes známe pod zkratkou SLZ = sportovní létající zařízení. Záštitu nad touto kategorií převzala LAA ČR – tedy Letecká amatérská asociace České republiky. Otevřely se tak dveře pro amatérskou stavbu kategorie ultralehkých letadel. I na letišti v Ústí skupina amatérských stavitelů zakoupila od ing. Olšanského stavebnici UL letadla D7 Straton. Tak se Vladimír Matějů, Jaroslav Markl, Miloš Mládek a Karel Faltus ml. stali majiteli prvního soukromého letadla na našem letišti. Po večerech dávali letadlo dohromady v truhlárně podniku Perla. Dozor měl pan Kovanda a zálet provedl 17.7 . 1993 Jiří Unzeitig. První let však provedl Jan Ptáček 5.7. 1993. Možnost létat na Stratonu využila i řada aeroklubových pilotů. Další možností, jak létat v Ústí nad Orlicí ultralehké letadlo, bylo zapůjčení UL Gryf od dnes již neexistujícího podniku Slovair. V roce 1995 z iniciativy členů ústeckého aeroklubu Pavla Urbana, Karla Faltuse st. a Miloše Mládka byl zahájen vývoj a výroba motorizovaného UL kluzáku UFM 13 Lambáda. V roce 1997 byla potom založena firma Urban Air s.r.o., která pokračovala ve vývoji a výrobě UL letadel odvozených od původního projektu. Postupně tak vznikly typy UFM 11, dále UFM 10 Samba a z ní odvozená Samba XXL. Do dnešních dní bylo vyrobeno celkem 250 kusů UL letadel Lambáda a Samba. Ing. Petr Bezděk získal na MS a ME UL letadel, které se konalo v Ústí nad Orlicí, na tomto typu zlatou a stříbrnou medaili. V současnosti patří UL letadla k nejvíce zastoupeným typům na našem letišti. V hangáru najdete: EV-97 Eurostar, UFM 13 Lambáda, Samba XXL, Phoenix, Dynamic, Bristell, P92-Echo, Podešva-Chico, Groppo atd.. Aby měli vlastníci UL kde hangárovat, postavili v areálu letiště vlastní hangár. Vzhledem ke stále se zvyšujícím nárokům na údržbu klasické letecké techniky i cenové náročnosti se i ústecký aeroklub rozhodl ke kroku prodat vlečný letoun Z-226 MS a přejít pro vleky kluzáků na letoun EV-97 Eurostar. To výrazně snížilo cenové náklady pilotů kluzáků na vzlety do termického počasí i pro výcvik. Eurostar slouží i ke kondičnímu létání a patří mezi nejvíce vytěžována letadla našeho aeroklubu. V současnosti aeroklub neprovozuje UL školu, ale na letišti sídlí firma Jana Ptáčka AirTraining, která se stará o výchovu nových pilotů UL letadel. Mnozí z absolventů této školy přecházejí do ústeckého aeroklubu, aby pokračovali v létání jako členové. Pokud se chcete seznámit blíže s výcvikem na UL letadlech, navštivte FB Jana Ptáčka, kde se dozvíte více informacÍ.
PARAGÁNI
PARAGÁNI Je zajímavé, že i přes pamětníky se nedá zjistit, kdy vlastně parašutistický odbor při Aeroklubu v Ústí nad Orlicí vznikl. Z dobové kroniky je jasné, že v roce 1961 již byl paraobor ustaven a na dobových fotografiích jsou zaznamenány seskoky padákem na bývalém letišti U Pánova kříže. Během Svazarmovské éry se paraodbor věnoval výcviku parašutistických vojenských záloh. Na tomto poli se velmi angažoval Miloš Zavřel, který vychoval několik generací mladých vojenských parašutistů. Během 70. a 80. letech minulého století se na ústeckém letišti mnoho paraprovozů neuskutečnilo a parašutisté museli dojíždět na provozy do Nového Města nad Metují. Celý rozvoj parašutismu je a byl spojen se jménem Zdeňka Dvořáka, který se zasloužil o to, že paradobor je stále platným odborem ústeckého aeroklubu. Po revoluci v roce 1989 se mnohé změnilo. Parašutistické provozy se tansformovaly do podoby běžné na západ od nás. To znamená přesun seskoků do komerčních zařízení tzv. dropzone. Přesto na ústeckém letišti je paradobor stále aktivní a k seskokům používá letoun aeroklubovou L-60 Brigadýr. Je to i díky tomu, že na letišti působí parašutistická škola Ladislava Lukáška, která pořádá pravidelné seskoky začínajícíh prašutistů. Na jeho stránkách najdete i fotografie ze základního výcviku a i sportovních seskoků v Ústí nad Orlicí. Mnozí z nich pak pokračují se sportovními seskoky v aeroklubu a postupně se zvyšují svoji kvalifikaci. Ústečtí parašutisté také využívájí zázemí dropzone a dojíždějí například za výškovými seskoky do Kunovic nebo Prostějova, využívají i zázemí seskoků z An-2 na jičínském letišti. Každoročně se na letišti v Ústí nad Orlicí pořádá soutěž v přesnosti přistání s názvem Orlický pohár, kterého se účastní i soutěžní družstva z jiných aeroklubů a parašutistických spolků. V poslední době se ústečtí instruktoři věnují i výcviku žáků vojenské školy v Moravské Třebové. PARAGÁNI Je zajímavé, že i přes pamětníky se nedá zjistit, kdy vlastně parašutistický odbor při Aeroklubu v Ústí nad Orlicí vznikl. Z dobové kroniky je jasné, že v roce 1961 již byl paraobor ustaven a na dobových fotografiích jsou zaznamenány seskoky padákem na bývalém letišti U Pánova kříže. Během Svazarmovské éry se paraodbor věnoval výcviku parašutistických vojenských záloh. Na tomto poli se velmi angažoval Miloš Zavřel, který vychoval několik generací mladých vojenských parašutistů. Během 70. a 80. letech minulého století se na ústeckém letišti mnoho paraprovozů neuskutečnilo a parašutisté museli dojíždět na provozy do Nového Města nad Metují. Celý rozvoj parašutismu je a byl spojen se jménem Zdeňka Dvořáka, který se zasloužil o to, že paradobor je stále platným odborem ústeckého aeroklubu. Po revoluci v roce 1989 se mnohé změnilo. Parašutistické provozy se tansformovaly do podoby běžné na západ od nás. To znamená přesun seskoků do komerčních zařízení tzv. dropzone. Přesto na ústeckém letišti je paradobor stále aktivní a k seskokům používá letoun aeroklubovou L-60 Brigadýr. Je to i díky tomu, že na letišti působí parašutistická škola Ladislava Lukáška, která pořádá pravidelné seskoky začínajícíh prašutistů. Na jeho stránkách najdete i fotografie ze základního výcviku a i sportovních seskoků v Ústí nad Orlicí. Mnozí z nich pak pokračují se sportovními seskoky v aeroklubu a postupně se zvyšují svoji kvalifikaci. Ústečtí parašutisté také využívájí zázemí dropzone a dojíždějí například za výškovými seskoky do Kunovic nebo Prostějova, využívají i zázemí seskoků z An-2 na jičínském letišti. Každoročně se na letišti v Ústí nad Orlicí pořádá soutěž v přesnosti přistání s názvem Orlický pohár, kterého se účastní i soutěžní družstva z jiných aeroklubů a parašutistických spolků. V poslední době se ústečtí instruktoři věnují i výcviku žáků vojenské školy v Moravské Třebové.
MOTORÁŘI
MOTORÁŘI Motorový odbor nebyl nikdy nejsilnějším odborem v ústeckém aeroklubu. Tato situace byla vždy dána specifikou motorového létání. Před válkou bylo motorové létání drahou záležitostí a až teprve nebezpečí války dovolilo masivní školení záložních vojenských pilotů. Školení pilotů v tzv. Masarykově letecké lize se neobešlo bez podpory státu. Tak se vlastně vyškolili první motoroví piloti ústeckého aeroklubu – viz. historie aeroklubu. Proto vlastně do roku 1948 se dal počet motorových pilotů v Ústí spočítat na prstech jedné ruky. Paradoxně socialismus dovolil masivní školení motorových pilotů a opětně štědré dotace státu zapříčinily velký nárůst motorových pilotů. Lze s nadsázkou říci, že z těchto pilotů aerokluby čerpají dodnes. Po štědrých dnech však přišly dny méně štědré, kdy počet pilotů pro jednotlivé aerokluby byl regulován, i když výcvik byl relativně zdarma.Pro ústecký aeroklub bylo toto číslo stanoveno na 3 piloty. Pouze za členy, kteří odcházeli většinu létat k podniku Slovair na zemědělské letouny, se mohl školit nový pilot. Dojíždělo se létat do Vysokého Mýta, kde to mnohdy s výcvikem nebylo jednoduché. Také motorové létání pro vleky větroňů se těžko realizovaly díky nedostupnosti vlečného letounu z Vysokého Mýta. Po roce 1989 se vše změnilo. Ústecký aeroklub získal vlečný letoun Z-226 M OK-MGV. Velmi rychle se podařilo realizovat přestavbu na verzi MS se stavitelnou vrtulí. Výhodou tohoto letounu bylo jeho dvojí řízení, které umožňovalo přeškolení pilotů na tento typ letounu. Uvolnilo se opatření regulování počtu pilotů. Vše začalo být postaveno na komerční bázi, takže pro zahájení výcviku bylo nutno mít v peněžence značný obnos peněz. Z ekonomických důvodů byl však tento letoun odprodán do SRN novému majiteli. V současnosti motorový odbor zajišťuje převážně lety pro vleky kluzáků a pro výsadky parašutistů. Dále piloti motorového odboru zajišťují i vyhlídkové lety pro zájemce z řad veřejnosti. V současnosti vlastní aeroklub L-60 Brigadýr, který využívají převážně parašutisté, i když tento letoun může být také využit k vlekům kluzáků. Vzhledem ke svým vlastnostem – jde o bývalý zemědělský letoun, ho lze použít pro vleky kluzáků po přistání v poli. Další typy motorových letadel si lze půjčít od Aeroklubu České republiky a od jiných provozovatelů. I motorové létání má svoje možnosti soutěžního létání. Hlavními směry jsou navigační soutěže, kdy piloti soutěží v přesném vedení letounu po trati, vyhledávají objekty podle fotografií, hledají vyložené znaky na zemi, prolétávají tajné časové branky a na konci letu soutěží v přesném přistání do vymezeného prostoru. Druhým směrem je akrobatické létání, kde se dá soutěžit podle výkonu akrobatických letadel a podle zkušeností pilota v jednotlivých kategoriích. Lze také zvyšovat svoji kvalifikaci – získat kvalifikaci pro vleky kluzáků, výsadky, přeškolit se na jiné typy jednomotorových a vícemotorových letadel. Pokud se bude chtít stát profesionálním pilotem, můžete získat i pilotní licenci, která vás bude opravňovat létat za úplatu. popřípad můžete získat oprávnění dopravního pilota. Pro zisk těchto kvalifikací je nutný nálet hodin, který lze v aeroklubu získat relativně laciným létáním. MOTORÁŘI Motorový odbor nebyl nikdy nejsilnějším odborem v ústeckém aeroklubu. Tato situace byla vždy dána specifikou motorového létání. Před válkou bylo motorové létání drahou záležitostí a až teprve nebezpečí války dovolilo masivní školení záložních vojenských pilotů. Školení pilotů v tzv. Masarykově letecké lize se neobešlo bez podpory státu. Tak se vlastně vyškolili první motoroví piloti ústeckého aeroklubu – viz. historie aeroklubu. Proto vlastně do roku 1948 se dal počet motorových pilotů v Ústí spočítat na prstech jedné ruky. Paradoxně socialismus dovolil masivní školení motorových pilotů a opětně štědré dotace státu zapříčinily velký nárůst motorových pilotů. Lze s nadsázkou říci, že z těchto pilotů aerokluby čerpají dodnes. Po štědrých dnech však přišly dny méně štědré, kdy počet pilotů pro jednotlivé aerokluby byl regulován, i když výcvik byl relativně zdarma.Pro ústecký aeroklub bylo toto číslo stanoveno na 3 piloty. Pouze za členy, kteří odcházeli většinu létat k podniku Slovair na zemědělské letouny, se mohl školit nový pilot. Dojíždělo se létat do Vysokého Mýta, kde to mnohdy s výcvikem nebylo jednoduché. Také motorové létání pro vleky větroňů se těžko realizovaly díky nedostupnosti vlečného letounu z Vysokého Mýta. Po roce 1989 se vše změnilo. Ústecký aeroklub získal vlečný letoun Z-226 M OK-MGV. Velmi rychle se podařilo realizovat přestavbu na verzi MS se stavitelnou vrtulí. Výhodou tohoto letounu bylo jeho dvojí řízení, které umožňovalo přeškolení pilotů na tento typ letounu. Uvolnilo se opatření regulování počtu pilotů. Vše začalo být postaveno na komerční bázi, takže pro zahájení výcviku bylo nutno mít v peněžence značný obnos peněz. Z ekonomických důvodů byl však tento letoun odprodán do SRN novému majiteli. V současnosti motorový odbor zajišťuje převážně lety pro vleky kluzáků a pro výsadky parašutistů. Dále piloti motorového odboru zajišťují i vyhlídkové lety pro zájemce z řad veřejnosti. V současnosti vlastní aeroklub L-60 Brigadýr, který využívají převážně parašutisté, i když tento letoun může být také využit k vlekům kluzáků. Vzhledem ke svým vlastnostem – jde o bývalý zemědělský letoun, ho lze použít pro vleky kluzáků po přistání v poli. Další typy motorových letadel si lze půjčít od Aeroklubu České republiky a od jiných provozovatelů. I motorové létání má svoje možnosti soutěžního létání. Hlavními směry jsou navigační soutěže, kdy piloti soutěží v přesném vedení letounu po trati, vyhledávají objekty podle fotografií, hledají vyložené znaky na zemi, prolétávají tajné časové branky a na konci letu soutěží v přesném přistání do vymezeného prostoru. Druhým směrem je akrobatické létání, kde se dá soutěžit podle výkonu akrobatických letadel a podle zkušeností pilota v jednotlivých kategoriích. Lze také zvyšovat svoji kvalifikaci – získat kvalifikaci pro vleky kluzáků, výsadky, přeškolit se na jiné typy jednomotorových a vícemotorových letadel. Pokud se bude chtít stát profesionálním pilotem, můžete získat i pilotní licenci, která vás bude opravňovat létat za úplatu. popřípad můžete získat oprávnění dopravního pilota. Pro zisk těchto kvalifikací je nutný nálet hodin, který lze v aeroklubu získat relativně laciným létáním.